Skrze svou ženu a jeho tchýni že mu takový nátisky činí

V minulém článku jsem popisoval stížnost Eleanory Vyklantické z Alberovic na svého manžela a vůbec na neblahý osud, který jí v důsledku manželovy rozmařilosti stíhá. Spolu s matkou vymyslely (z jejich pohledu) báječný plán. Manžela kořalečníka pošlou na vojnu a statek zůstane manželce. Sepsaly tedy podání úřadu královského prokurátora, a tak roztočily kola úřední soukolí.

Ta se přitom točila velice rychle. Obratem šla z úřadu prokurátorova staršímu svobodníkovi výzva, aby podal královskému prokurátorovi zprávu, jak se věci mají. A jeho odpověď odcházela do Prahy skoro hned, neboť byla datována 12. března 1706. Starší svobodník psal: 

Urozený a statečný vladyko též vysoce učený
V. Mti pan mne vždy milostivý V. M. milostivý poručení na spisu Lenory Vyklantické ze vsi Arbelovic /: což tuto zase poslušně přikládám :/ jsem poslušně přijal a důležitost vyrozuměl, načež tuto poslušnou zprávu činím. Co se tehdy muže jejího Tomáše Vyklantického dotejče, jak ona jeho marnotratnost vypisuje, tomu všemu tak v skutku jest, mohl bych Já ještě hůřeji Jeho bezbožný život v pravdě vypsati, neb nelze dobře činit a hospodařiti, vždy by jen v hospodách bydlel, co od mě od nějakých čtyř let dosti napomínán, arestem přidržován byl, aby dobře hospodařil a sobě sám neškodil, ale však nic platno nejni, dluhů sem tam nadělal a nadto živnost svou v Jedlině s jistým svobod. ze vsi Arbelovice prohandloval a nyní co vyhandloval zase za 300 f hotových jest prodal, kterýžto peníze u mě in Deposito do dalšího V. Mti poručení zůstávají, a tak hospodařiti nemíní, takový pak jich handl řečený(?) prodej V. Mti. K milostivý Ratificati v brzkosti se poslušně odešle[.] 

Potvrzuje se tedy hlavní obvinění Eleanory Vyklantické. Manžel pije, ba spíše chlastá a nic jiného ho nezajímá. Zajímavé je, že Vyklantického představený neopomíná v listě uvést, že v posledních čtyř letech Vyklantického napomínal a dokonce snad krátce uvrhnl do arestu, ale na marnotratnost a bezbožnost byla napomenutí a domlouvání krátká i ve století 18. Tomáš Vyklantický nejprve směnil svojí usedlost v Jedlině s jiným svobodníkem z Arbelovic, pak nově nabitý statek v Arbelovicích prodal (jak předtím uvedla manželka ve své stížnosti z velikýho ožralství svého a nevážné marnotratnosti), aby poplatil své dluhy. Peníze z kupní ceny mu ale zatím nebyly vyplaceny a zůstávají u staršího svobodníka, dokud nebude prodej schválený úřadem prokurátora.

On sice prodati musel nebo jistým způsobem sirotkům Lipkovským za živnost předešlou ve vsí Jedlíně 50 ß míš. složiti musí a co jinších dluhův jest, to mu z jednoho sta málo zůstalo. Když pak sem ho káral, a taky Examiníroval, proč tak marnotratný jest, majíce ženu a dítky, odpověděl, že skrze svou ženu a jeho tchýni že mu takový nátisky činí a žena z domu k svý matce roznáší a tak jeden na druhého žaluje. Ona žádá žena jeho i mateř její, aby na vojnu vzat byl. Jakž v svém spisu taky dokládají, však aby jim živnost zůstala. On ale nechce a skrze tu její faleš vidoucí o tom živnost prodává, a tak co mu po dluzích zbyde, snad přimále nebude moci tak hejřiti. Mezitím jestli se mu peníze do rukou dají, všechno propije. A protož by mí ponížené zdání bylo, aby po zaplacení dluhu jeho Capital na ženu a děti Repartirován byl, a to aby opatřeno bylo, aby aspoň děti nikdy k něčemu naději měli, což vše na milostivé Dispositi V. Mi. záležeti bude.

Zdá se ale, že je mu Vyklantického i trochu líto a věří, že manželka i tchyně a hlavně jejich nátisky, jsou nikoliv příčinou, ale snad spouštěčem jeho neblahých sklonů k alkoholu. Tomášovi Vyklantickému bylo asi známo, co pro něj jeho manželka a její matka chystají a na vojnu se mu nechce. Skoro jako by se zdálo, že živnost v Arbelovicích prodal manželce na truc, aby opravdu měla důvod si stěžovat. Dopis staršího svobodníka pak nicméně končí pro Tomáše Vyklantického nepříznivě.

Kdybychom nyní Regrout potřebovali, jistě bych ho ihned vzal, neb se snad potom jinak verbovati dá, však že sem již letošní odvedeným nepotřebujem, budoucně při děli verbuněk /: což dej Pán Bůh, aby nepřišel :/ on první vzatý bude, vedle čehož V. Mti k mocné ochraně božské sebe pak k milostivé náklonosti poníženě a poslušně poroučejíce zůstávám.

Při nejbližší příležitosti bude odveden na vojnu. Komu, ale zůstane jeho statek? Domůže se manželka majetku pro sebe a jejich děti a zbaví se manželka? Bude rozhodnutí královského prokurátora spravedlivé? To vše napíši příště.