Připadal jsem si jako v rodopisné verzi Cimrmanova externismu. Informace o Šnajberkových je tam, kde se domníváme, že není, a není tam, kde se domníváme, že je. Celý rok 2015 jsem nechtěl pohlédnout pravdě do tváře, ale s příchodem dalšího roku nezbylo než se pustit do toto, čemu jsem se chtěl od samého počátku vyhnout - projít všechny matriky, kde by se snad mohli Šnajberkovi vyskytovat. Nazrál čas použít místo mozku genealogické svaly.
středa 26. října 2016
sobota 8. října 2016
Šnajberkovi: rodopisná anabáze díl II.
Vlastně už ani nevím, proč jsem si tehdy od návštěvy SOA Praha a dohledání Martinova sňatku sliboval něco víc, než jméno Martinova otce a případně jeho bydliště. Víc se přece v obvyklých zápisech o sňatcích najít nedá. Snad mě v tu dobu mrzelo hlavně to, že jsem jej nedokázal propojit s žádným Šnajberkem z Tolerančních přihlášek. Nezbylo než se pustit po stopách Jiřího.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)