sobota 30. května 2015

Gruntovní knihy: Co rozumět, když čtete ... (2)

jednou jsem se zde věnoval některým výrazům z gruntovních knih, které jsou pro nás dnes (přinejmenším při prvním přečtení) jen obtížně srozumitelné. Níže předkládám další výběr slov, která mě zaujala nebo potrápila; některá více, některá méně. Většinou jsou jejich významy pomocí internetu dohledatelné; jsou ale i taková, jejichž význam spíše tuším.

Studna s váhou


... Studně roubená s vahou 8 kop. 
Studna v klasické podobě, jak ji všichni známe.
Když se řekne studna, většina z nás si představí studnu  s kulatou a zděnou částí vystupující ze země, s malou dřevěnou stříškou a rumpálem s okovem, kterým se voda vytahovala ven. Není to ale nutný standard. Nadzemní část studny mohla být hranatá, postavená z roubených klád poskládaných do čtverce. A voda se nemusela čerpat pomocí provazu na rumpálu, ale vytahovala se pomocí váhy; tedy takového vahadla. Byla to dlouhá tyč na podpěře, na jedné straně opatřená protizávažím, na druhé provazem s vědrem. Prázdné vědro se pomocí provazu stáhlo do studny a protizávaží plný džber samovolně vytáhlo nahoru.

Studna s vahadlem
Zdroj: Sbírka Regionálního muzea v Litomyšli


Dražené stodola


Stodola dražená 2e zadení 1, mlat a vrata sešlý 35 kop. Přez dvůr stavení roubený v něm 4 chlívy a 1
Ukázka drážkové konstrukce.
komora 15 kop.


Dražená stodola je výrazem, který mě potrápil snad nejvíc. Google mi nabízel jen stovky dražebních vyhlášek na stodoly v exekuci, ale na nic, co by ten výraz "dražený" vysvětlilo, jsem nepřišel. Až jednou při náhlém vnuknutí jsem si uvědomil, že u ostatních staveb uváděných v gruntovnici se uvádí, že jsou roubené, třeba zde roubené stavení se 4 chlívky. Takže by se mohlo jednat o stavební techniku. Pak už bylo jednoduché dohledat, že jde skutečně o stavební postup, tzv. sloupkové konstrukce. Zjednodušeně řečeno, do rohů se postavily sloupky s vytesanou drážkou. Do drážky se pak zasouvaly trámy tvořící stěny stodoly, jejich konce byly otesané do menších hranolů, aby do drážky pasovaly.
Druhý den jsem zbytky drážkové konstrukce našel v nejnižším patře Paladia v Praze; takže až před Vánoci budete unavení z nakupování dárků, můžete si tam odskočit.



Kamnovec


… zelenýma kamny v nich měděným kamnovcem …

Kamnovec byla nádoba zabudováná úřímo v kamnech. Hřála se v ní voda a teplá byla vždy k dispozici.




V Uhrách


... a po ní Rozinie do Uher zběhlé do král. důchodu se přip[isuje] 4 ßß 9 g 5½ d

Výraz sám o sobě je jasný, ale za objasnění stojí, proč by vůbec někdo utíkal tak daleko, do Uher. Pokud  ale vaši předkové pocházeli z oblasti, kde se vyskytovalo hodně tajných evangelíků, je vysvětlení nasnadě. Někteří z nich dávali přednost odchodu do Uher, protože tam v jisté formě bylo protestanské vyznání tolerováno.



Klanečník


... klanečníky 2a 1 ßß …

Byl dlouhý, silný řetěz, kterého se používalo ke spoutávání naložených klád.




Falba a valach šalovitý


Dobytka koňského klisna hnědá stará 1a 12 ßß, vraná klisna 12ti letá 40 ßß, falba 3 letá 1a 45 ßß, valach 7 letný a šalovitej 30 ßß.


Kromě toho, že šlo o koně jsem u falby a šalovitého valacha tápal. U falby první stopu nabídli křížovkáři, kdy se mělo jednat nějakou barvu koně. Nakonec mě pak lexikograf František Štěpán Kott navedl k tomu, že se jedná o plavého, žlutého koně. 
U šalovitého valacha to nebylo tak jednoznačné. Kott sice heslo šalovitý uvádí, ale překládá ho německým výrazem spathig. Výborně, takže jsem znal německý ekvivalent slova, jeho význam v češtině mi unikal. Německé spathig, dnes spatig, znamená břidlicový. Jenže slovník bratří Grimů zná také výraz Spat, jako koňské onemocnění. Německý Duden udává, že jde [zur Erlahmung führende] Entzündung der Knochenhaut am Sprunggelenk, tedy o [k ochrnutí vedoucí] zánět okostice hlezenního kloubu. Takže valach byl buď břidlicově šedý, nebo nemocný na nohy. Vzhledem k tomu, že o pět let starší klisna byla o 10 kop dražší, jsem se přiklonil k variantě nemoci. A kromě toho získal další nepoužitelnou informaci, kterou vím jen díky genealogii.



Vochle
V chudších domácnostech se namísto
vochlí používala vhodná zvířata.


Sud na zelí dubový 1, na mouku 2, vochle 4 s vyřezávaním 1 …

Vochle byl nástroj na zpracování lnu. Byla to dřevěná deska opatřená ocelovými jehlami. Stonky lnu se jimi několikrát protáhly a ze lnu se odstranilo pazdeří.


Běhoun


… běhouny dva za 20 ßß …

Běhoun byl název pro mladého nebo malého vola.



Šnejdar a latrník


nebozez šnejdar 1, latrník 1, spolu za 3 ßß 50

Zatímco u šnejdaru vysvětlení přinesla sama gruntovnice, šlo o velký nebozez, latrník mě trápil. Ale nakonec jsem dovodil, že by mohlo jít o velké obilní síto, slovo odvozené z německého Leiter.



Žádné komentáře:

Okomentovat