Genealogická matematika aneb sexagesimální soustava na prstech

K sepsání tohoto postu mě inspirovala, jak jinak, gruntovní kniha. Pra(-)dědeček byl v roce 1750 povinen nahradit nějaké dlužné odvody do kontribučenské sýpky a v gruntovní knize byly použity značky pro míry, jejichž význam mi nebyl zřejmý. U všech druhů obilí bylo uvedeno, kolik měl do sýpky odvést, pak jednotková cena ve zlatých a nakonec dlužná částka. Podstat byla jasná, ale vadilo mě, že jsem nebyl schopný jednotky a jejich zkratky identifikovat. 

Rodopisci, pište!

Snad každý kdo u rodopisu vydrží delší dobu, začne mít nutkání svěřit se o podělit se vším, co během svého bádání zjistil. Po chvíli pak má dost zdvořilých "Hm, to je zajímavé" od lidí v okolí  a začne přemýšlet o tom, že se raději svěří papíru a že by nejraději připravili nějaké souvislé pojednání, které by šlo dál za prostá data narození a úmrtí. Někteří pak zasněně mluví o rodové kronice a vidí v ní takový hodně vzdálený cíl, ke kterému snad někdy dospějí a bude vyvrcholení jejich rodopisného snažení. A to je právě chyba,