Velká válka: Kterak obyvatelstvo se má živiti za války

Ve fondu jednoho farního úřadu jsem našel založený tento oběžník z roku 1915, kterým c. k. ministerstvo vnitra chtělo působit na veřejnost. Válka v té době trvala už půl roku, válečné úspěchy v nedohlednu a v zázemí začínali pociťovat první dopady blokády. Do válečného úsilí měli být zapojeni všichni.

Gruntovní knihy: Co rozumět, když čtete …?

O užitečnosti gruntovních knih v genealogii nepochybuje nikdo. Mohou nahradit matriky, přinést informace o majetkových poměrech i každodenním životě předků. Jsou přitom i další výzvou, kterou může rodopisec zdolat. A nejde jenom o přečtení mnohem delšího textu než v matrikách. Jiná je délka textu, jiná je jeho struktura a komplexnost i informace jsou obsáhlejší. Používají se nejrůznější zkratky. Dalším klackem, který nám hází pod nohy čas, je jazyk. Po 200 i 300 letech, které od mnohých zápisů utekly, jsou četná slova pro nás neznámá, píší se jinak nebo se vůbec nepoužívají. To, co pro současníka byla jasné a srozumitelné, nám  dnes způsobuje bolest mezi ušima. 

Nedávno jsem procházel gruntovní knihy z panství Poděbradského, konkrétně pro obec Činěves, kde žili moji Čermákovi. Níže jsou některé výrazy, které mě potrápily. Snad někomu ušetří práci.