Znovu Blažej Ignác Holický

O faráři Blažeji Ignáci Holickém jsem už zde psal několikrát. V kadovských matrikách po sobě nechal asi nejvýraznější stopu, když ze zápisů v jím založené matrice plasticky vystupuje jeho barvitá osobnost. V nich se kromě jeho prchlivé povahy i urputnosti, s níž vystupoval proti skutečnému nebo domnělému zasahování do církevních pravomocí a snižování vážnosti, projevovalo i odhodlání k tomu, aby důstojenství faráře odpovídalo i náležité ekonomické zajištění jeho úřadu. Proto nepřekvapí ani další památka, kterou po sobě zanechal na svém prvním známém působišti.

Značky, zkratky, míry

Našel jsem ve svých složkách jeden dokument, který jsem si pro sebe sestavil před nějakou dobou, abych se trochu zorientoval ve značkách a zkratkách používaných hlavně v gruntovních knihách. Chtěl jsem se zorientovat hlavně ve značkách, které se používaly pro měny a platidla. Informace, které se mi podařilo dohledat, se týkaly hlavně mincí, jejich platnosti, vzájemného vztahu a hodnoty. Málo už bylo řečeno o tom, v jakých jednotkách se vedlo účetnictví. Nikde jsem třeba nenašel, že hodnota se ještě hodně dlouho uváděla v kopách, i když se už používala tolarová měna. Stejně tak mi poměrně dlouho unikalo paralelní existence vídeňské měny a měny konvenční. Ani přechody mezi jednotlivými platidly nebyly v minulosti podle mého tak ostré, jako je známe z nedávné minulosti nebo současnosti. Nejlepší stránka, kterou jsem našel a která poskytne asi nejlepší informace nejen o platidlech ale i měnových soustavách, je zde.
Postupně jsem přidával informace o různých mírách hlavně plošných, se kterými jsem se setkal. Ambicí nebylo a není popsat měnový vývoj na našem území, ale pouze vytvořit přehled značek a zkratek, které se pro peníze v gruntovních knihách a jiných pramenech v 17. až 19. století používaly. A také trochu pro další jednotky. Jejich přepočty na dnešní míry a jednotky už není problém dohledat.
Dokument jsem trochu upravil a doplnil, ale jinak moc neměnil. Není vyloučeno, že některá interpretace zde obsažená není správná, proto budu rád za případnou korekci, ale i doplnění. I tak snad tenhle stručný přehled pomůže někomu v orientaci ve starších pramenech hospodářské povahy, snadnějšímu čtení a pochopení pozemkových knih.

Indexy pro čížkovské matriky oddaných 2

Jak jsem zmínil v minulém příspěvku, na stránky jsem přidal dokončený index pro matriku Čížkov 11. Matrika zachycuje celkem 547 sňatků zapsaných čížkovskými faráři v období 1751 až 1786.
Stejně jako v případě předchozích dvou matrik jsem se v maximální míře snažil konfrontovat i se zápisy v knize Zkoušek snoubenců zachované ve fondu čížkovské farnosti (SOkA Plzeň Jih Blovicích); mohl jsem tak doplnit jména, která nebyla čitelná, ať už kvůli kvalitě snímků nebo stavu matriky samotné. V některých případech si prameny trochu odporují, ať už jde o křestní jméno nebo obec původu. Protože matrika začala být později vedena v latině, zatímco zápisy o Zkouškách snoubenců se vedly dál v češtině, byly tyto poměrně dobrým vodítkem pro identifikaci osob. Doplňoval jsem také údaje o názvech usedlostí a jmen po chalupě, která by hrát roli při identifikaci.
Co do obcí je záběr matriky poměrně široký. Nejvíce pochází pochopitelně ze samotné farnosti a poměrně dost jsou zastoupeny obce z příslušných panství - lnářského, dožického, rokycanského a poříčského. Najde se ale i dost "vzdálených sňatků" např. z jižního Plzeňska (Štáhlavy), jižních Čech (Bechyně), Prahy ale i ciziny Německa nebo Polska, které ale bylo obtížné identifikovat.

Nechť index poslouží všem, kdo v této oblasti hledají svoje předky.

Indexy pro čížkovské matriky oddaných

Dnes jsem na stránky přidal zpracované indexy pro dvě čížkovské matriky oddaných, ke kterým pan farář Vorel nestačil (nebo nechtěl) zpracovat index. Jedná se zatím o index matriky Čížkov 2, kde jsou zapsány svatby z let 1714 až 1722, a index následující matriky Čížkov 10, se svatbami pro roky 1723 až 1750. Další matriku Čížkov 11 (O 1751 až 1786) mám také zpracovanou, ale chci ji nejprve zkontrolovat, než ji sem přidám.
Uvádím jméno ženicha a nevěsty, rok svatby, místo, ze kterého se ženili a vdávaly, jak je farář Vorel uváděl. V poznámce přidávám ještě další relevantní údaje, které jsou v matrice zapsané, zpravidla jména "po chalupě" nebo skutečnost, že se jedná o vdovu a vdovce. Tam, kde to bylo možné, jsem jména konfrontoval i s knihami o zkouškách snoubenců, které se zachovaly ve fondu čížkovské farnosti (SOkA Plzeň Jih v Blovicích). Čísla v prvním sloupci odkazují na příslušné snímky naskenovaných matrika na odkazech shora (tam, kde jsou za číslem doplněna písmenka "a", jde o pravou stranu matriky na daném snímku).
Snad se budou někomu hodit.

Skrytá identita

Se změnou jména se dříve nebo později setkáváme všichni. Nemusí jít nutně jenom o jména po chalupě nebo jiná používaná příjmí nebo notorickou proměnlivost všech Marií, Mařen, Magdalen a Marian. Někdy se zase splete zapisovatel do matriky a třeba rodičům snoubenců prohodí křestní jména, napíše chybně jméno nového nebo starého partnera apod. Chyby v zápisech není lehké odlišit, ale přece jen se chybné zápisy dají často odhalit a vysvětlit. Jsou ale případy, kdy se jména jedné osoby v matričních zápisech liší, aniž by se záměna dala jednoduše a rozumě vysvětlit.

Očkování a neštovice

Nedávno se mi do rukou dostala trochu nezvyklý dokument po mojí praprababičce Fialové, a sice její očkovací průkaz. Přesněji jde o její očkovací vysvědčení. Nebyl ji ani rok, když ji tatínek, tehdy šafář v Mladém Smolivci vzal na očkování látkou od kravských neštovic.

Řemeslo má zlaté dno…

ale ne když je člověk krejčí a ve Zlonicích a v 19. století.
Prapraprapradědečk Václav Frost ze Zlonic byl řemeslník, krejčí. A když býval člověk řemeslník byl i v nějakém cechu. A proto se o něm dají najít záznamy v podkladech, které se po příslušném cechu zachovaly. Pro mě bylo setkání se cechovními knihami cechu krejčovského ze Zlonic v Státním okresním archivu na Kladně první toho druhu a přálo mi štěstí.

Radošický anarchista

Radošice měli i svého vlastního (a asi jediného anarchistu). Jmenoval se Věnceslav Vokurka a po vzoru dalších velikánů literatury, jako byl Beneš (Třebízský) nebo Čapek (Chod), se nazýval Věnceslav Vokurka Radošický.