Blažej Ignác Holický podruhé

Pídil jsem se ještě trochu po dalších informacích o farářovi Holickém. Hlavně díky druhému svazku řady Posvátná místa království českého věnovanému vikariátu Berounskému, Bystřickému a Plzeňskému se mi podařilo vystopovat další pohyby faráře před i po jeho působením v Záboří a Kadově.
Zatím nejstarší jeho známé působiště byl v roce 1650 Čížkově a současně působil jako farář ve Vrčni, V roce 1657 působil jako farář v kostele sv. Vojtěcha v obci Vejprnice (str. 335). Pokud tam nějakou dobu vydržel, mohl právě z Vejprnic odejít přímo do Kadova a Záboří.
Po svém odchodu, ať už dobrovolném nebo ne, ze Záboří se jeho stopa objevuje v obci Železná (vikariát Berounský). Kniha (str. 109) ho v seznamu uvádí jako zemřelého v roce 1664, alespoň tak si vysvětluji ten křížek. Bohužel matrika zemřelých ze Železné začíná až rokem 1696, takže se Blažejovo úmrtí v tomto roce nedá potvrdit. Pravděpodobnější se mi zdá, že i z tohoto působiště odešel, což ostatně potvrdí i další údaje. Ostatně první matriku Železné založil až Holického nástupce Jakub František Lazar právě v roce 1664.
V roce 1666 se Blažej Holický krátce zastavil v Pořící nad Sázavou (str. 177). Ale jak se zde uvádí, zdržel se velmi krátce, pouze čtvrt roku a odešel pak do Strakonic.
Že je předčasné pohřbívat Holického v Železné a že jde o sporný údaj napovídá kniha samotná (str. 156), protože v roce 1669 se s farářem Blažejem Hynkem Holickým setkáme v Netvořicích (vikariát Bystřický). Podstatnějším důkazem identity i další stopou pro budoucí pátrání je ale hlavně první stránka nejstarší matriky netvořické. Ta uvádí a to písmem známým z kadovské matriky vylučujícím jakoukoli podobnost, následující:

Blažej Ignác Holický

Při zpracování historie rodinách mých předků na lnářském panství se několikrát objevilo jméno faráře Blažeje Holického. Poprvé jsem tohle jméno zaregistroval v inventáři k fondu čížkovské farnosti, kde jednou z položek byla i Copia vejtahů register Blažeje holičského. Ke své (dnešní) velké lítosti jsem tenkrát tuhle položku vynechal, což znamená, že se do Blovic budu muset vypravit ještě jednou. Podruhé, a to jsem zase nevěděl, že se jedná o jeho zápis, jsem si v jednom článku přečetl jeden z jeho zápisů o nemanželském dítěti.
Teprve až při čtení v kadovských matrikách se postupně vynořovala a odhalovala barvitá osobnost zdejšího kněze Blažeje Holického. Farář Holický si totiž do matrik zapisoval kromě běžných záležitostí, jako jsou křty a pohřby i další události, jehož ho potkaly, hlavně pak křivdy a nespravedlnosti, jež se mu dostalo od jeho okolí. Jak uvidíme, neznamená to, že by to byl nějaký uplakánek, který by si jenom stěžoval. Naopak se vždycky dovedl postarat o svoje záležitosti a někdy neváhal ani použít fyzické násilí, což bychom u kněze třeba nečekali.

Jak měli pradědečci společnou manželku

Jeden ze starších příspěvků, který jsem publikoval i jinde, ale pořád je to o jedné z mých nejoblíbenějších rodopisných náhod.

Jak se postupně doplňují další podrobnosti o rodinách našich předků, vyplouvají na povrch i zajímavé souvislosti. Jednou z nich je i společná manželka mezi více předky, což je i tento případ. Nechci samozřejmě ani naznačit, že by v nějakém zapadlém ovčíně na lnářském panství kvetlo mnohomužství, ale prozaičtější situaci, kdy se vdova po smrti manžela znovu provdala.