Nepřestává mě překvapovat ...

... jak moc bývají všechny rodiny propojené. Dnes jsem si do Ancestry doplňoval informace o svatbách a rodinách, o kterých jsem psal posledně. Bylo mi líto to zahodit, když už jsem si tu práci dal a zápisy si vyhledal. Když jsem ale vyplňoval údaje o rodinách nevěst, hned ve dvou případech jsem zjistil, že jména rodičů už v rodokmenu (v tom nejširším možném smyslu slova) zapsané mám. A k dovršení všeho jsem tam našel i Tomáše Šimůnka, mistra ševcovského.

O lnářských kořenech rodiny Kovařovicových

Sám nadpis je trošku zavádějící. Nejde mi ani tak o kořeny rodu Kovařovicových, ti asi budou mít svůj původ v Plánici. Šlo mi spíš o linii jejich matky Barbory Šimůnkové. Už jsem tu psal, že v minulosti měli Fialovi a Šimůnkovi k sobě blízko. Zvědavost mi přece jenom nedala a chtěl jsem se přesvědčit, zda nakonec František Fiala a jeho první manželka Františka Kovařovicová neměli společného předka.
Křestní zápis Františky z roku 1858 uvádí, že její matka Barbora byla manželskou dcerou Vojtěcha Šimůnka, zedníka ze Lnářů a jeho manželky Veroniky. Křestní zápis Barbory se podařilo najít ve lnářských matrikách najít celkem snadno - jejich indexy jsou poměrně spolehlivé. V sobotu 27. září 1828 se v č. 29 Vojtěchovi Šimůnkovi, tehdy ještě pouhému zednickému tovaryšovi, narodila a byla pokřtěna dcera Barbora. Matka a manželka Veronika je v matrice uváděna jako dcera po Filipovi Hájkovi, pololáníku ze Lnář č. 43, a Josefy, rozené rovněž Hájkové. Rodiče Vojtěch a Veronika měli svatbu o dva roky dříve, v úterý 14. listopadu 1826 ve Lnářích. Kromě běžných informací potvrzuje identitu rodičů nevěsty Veroniky a hlavně obsahuje zprávu o rodičích ženicha. Dvaadvacetiletý Vojtěch byl synem zesnulého Tomáše Šimůnka, měšťana, a Kateřiny Maškové ze Lnář. Za svědky jim šel jistý Franc Šimůnek, rychtář ze Lnář.
Konečně svatba Tomáše Šimůnka a Kateřiny Maškové byla v úterý 10. února 1801 také ve Lnářích. O Tomášovi tehdy farář zapsal, že mu bylo v době sňatku 46 a že profesí byl mistr ševcovský a stavem vdovec. Dosavadní zkušenosti se lnářskými matrikami, nebo spíš se jejich autory, jsou celkem dobré a na věk snoubenců jsem se zatím vždy mohl spolehnout. Tomáš, jinak tedy pradědeček Františky Kovařovicové, se měl narodit kolem roku 1755.
Nechtěl jsem se pouštět do hledání další generace a pátrat po narození Tomáše Šimůnka v kasejovických matrikách; nepatří přece jen mezi hlavní objekty mého zájmu. Profese obou Šimůnků spíš napovídá, že se jednalo o řemeslníky, kteří s rodinou polních mistrů nemají nic společného. Moje dosavadní zkušenosti s rodinami polních mistrů by napovídaly, že se tahle profese bude v rodině dědit. Navíc přehled držitelů gruntů ve Lnářích uvádí mezi držiteli sedláka Šimůnka už počátkem 18. století.
Společní předci Františka (Fialy) a Františky (Kovařovicové) tak sice nejsou vyloučeni, vezmeme-li v úvahu shodné jméno i oblast, ale zatím nejsou potvrzeni. V budoucnu se určitě k rodině polních mistrů Šimůnkových budu vracet, přece jen patří mezi přímé předky, takže se třeba nějaké napojení na Šimůnkovi, sedláky a řemeslníky ze Lnář přece jen najde. Momentálně ale moje zvědavost byla ukojena a po dalších kořenech rodiny Kovařovicovi ani Šimůnkovi pátrat nehodlám.

Zase Fiala a jistě ne naposledy

Konečně jsem se dočkal kýženého sešitu Rozprav Národního technického muzea. Jak se ukázalo, email s objednávkou nedošel díky chybě v přesměrování pošty tam, kam dojít měl, a teprve zdvořilý dotaz na oddělení styku s veřejností všechno uvedl do pohybu. Je potřeba pochválit jejich snahu a vstřícnost, díky které jsem si sešit mohl odnést hned druhý den.
Článek skutečně je o "mém" Františkovi Fialovi. Stručně shrnuje jeho působení ve funkci stavebního rady, jeho přínos při stavbě silniční sítě a několika mostů - mimo jiné i v Mělníce. Za tuhle svojí činnost byl jmenován čestným občanem v Rožmitálu a v roce 1925 tak ve Lnářích. V lnářské obecní kronice se o tom zachoval následující zápis:

Inž. František Fiala

Dne 1. června usneslo se obecní zastupitelstvo jmenovati vrchního stavebního radu inž. Františka Fialu a inž. Františka Krejčího čestnými občany naší obce.
Jak vrchní stavební rada inž. Frant. Fiala, tak i vrchní stavební rada inž. Frant. Krejčí projektovali a starali se o uskutečněnní návrhu stavby silnice Lnáře-Kocelovice.
Kromě toho se František do dějin zapsal i tím, že zakládal geodetickou skupinu Národního technického muzea, které věnoval svoji dlouholetou sbírku geodetických přístrojů a map (mimo jiné i Müllerovy mapy).
O jeho osobním životě moc informací nebylo, ale jedna podstatná tam přece jen byla. A sice, že se svojí manželkou Barborou založil dvě rodinné nadace, které měly podporovat rodinné příslušníky při studiích na vysoké škole (a možné nejen vysoké). To odpovídá tomu, co jsem se dozvěděl od Pampeláka. Vysvětluje to, jak se pradědův bratr Karel dostal ke studii techniky v Praze a zprávu o tom, jak sloužil geodetické zkoušky. Jistě proto, aby strýcovi udělal radost.

František Fiala po sobě zanechal stručné ručně psané paměti, které autor článku využil. Jsou uložené v jeho fondu v Archivu NTM, který je toho času zavřený. Takže jde o další bod na dlouhém seznamu toho, co je potřeba ještě probádat. Snad by jeho vzpomínky mohly obsahovat něco zajímavého i o jeho dětství nebo o jeho sestře Františce, babičce mého dědy.

Ještě jednou Fiala

František Fiala nepřestává překvapovat. Sice jsem se stále ještě nedočkal žádné reakce na urgovanou objednávku Rozprav Národního technického muzea, ale to zatím nebylo potřeba. Zajímavá je totiž první manželka Františka Fialy, jménem Františka Kovařovicová. Pokud je někomu její příjmení trochu povědomé a vybaví si českého skladatele a dirigenta Karla Kovařovice, je na správné adrese.
Františka byla jeho starší sestra. Narodila se 9. března 1858 v Praze na Malé Straně v rodině majitele domu Františka Kovařovice, a proto byla pokřtěna u sv. Mikuláše. Bez zajímavosti není, že Kovařovicovic rodina měla podle obou křestních zápisů kořeny na Blatensku a na jižním Plzeňsku. Otec Kovařovic je rodem z Plánice č. 129, syn nebožtíka Pavla Kovařovice, sedláka z Plánice, a Barbory Turečkové z Plánice. Matka Barbora Kovařovicová, rozená Šimůnková, se dokonce narodila ve Lnářích, v rodině Vojtěcha Šimůnka a jeho manželky Veroniky. Matrika uvádí, že povoláním byl dědeček Šimůnek zedník, ale není vyloučeno, že by se dalo najít propojení s rodinou polních mistrů nesoucích jméno Šimůnkovi, kteří se s Fialovými sňatkem již kdysi dávno propojili. František a Františka by potom měli stejné předky. Bylo by vůbec zajímavé vědět, zda svatba obou mladých lidí, znamenajících spojení dvou rodin s kořeny v jižním Plzeňsku nebo na Lnářsku, bylo dílem náhody nebo šlo o důsledek toho, že rodáci spolu udržovali kontakt. Již zmíněná možnost příbuzenství by tomu dávala ještě jiný rozměr.
Sňatek Františka a Františky na den 4. listopadu oznámily Národní listy 30. října 1888. To už byl Františkův otec Karel Fiala po smrti, ale jeho maminka se snad mohla svatby svého syna zúčastnit. Manželství ale dlouho netrvalo. Přesně o půl roku později dne 4. května Národní listy oznamovaly její pohřeb na vyšehradském hřbitově týž den. Po krátké nemoci Františka zemřela ve čtvrtek 2. května. Pak někdy následovala Františkova druhá svatba s Barborou Hynkovou, kterou se mi zatím nepodařilo upřesnit.
Znamenám si tedy další propojení rodiny s někým, kdo je veřejně známým. Snad pro úplnost, zápis o křtu Františčina bratra Karla, lze najít zde.